Ateroskleróza („kornatění“ tepen) je dnes nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech. K rozvoji aterosklerózy významně přispívají tzv. rizikové faktory:
Ve vyspělých státech světa, tedy i v naší republice, umírá přibližně 50 % lidí na následky aterosklerózy. Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny. Při přítomnosti rizikových faktorů se může objevit předčasně. Změny cévní stěny jsou způsobeny ukládáním tukových a jiných látek cirkulujících v krvi do cévní stěny.
Cévní stěna se následkem těchto změn ztlušťuje, tvrdne, na vnitřních stěnách cév se tvoří aterosklerotické pláty. Tyto změny způsobí zúžení cévy a následkem toho se průtok krve cévami snižuje. V oblasti aterosklerotických plátů dochází velmi často k prasklině a tvorbě krevních sraženin, které v případě, že ucpou cévu, tak pacient onemocní akutním srdečním infarktem či ischemickou chorobou srdeční, cévní mozkovou příhodou nebo ischemickou chorobou dolních končetin (dle místa kde se céva ucpe).
V léčbě srdečně-cévních onemocnění došlo v posledních desetiletích k velkému pokroku, přesto nejúčinnější a nejlevnější cestou ke snižování úmrtnosti a nemocnosti na tato onemocnění jsou preventivní opatření: kontrola dyslipidemie, hypertenze, diabetu, zanechání kouření a prevence obezity.
Dyslipidémie– poruchy metabolismu tuků (lipidů) představují významný rizikový faktor vzniku aterosklerozy. Riziková je zvýšená koncentrace LDL-cholesterolu (lidově tzv. špatný cholesterol) a triglyceridů a snížená koncentrace HDL-cholesterolu (tzv. hodný cholesterol).
Léčebná rozvaha vychází ze zhodnocení celkového rizika kardiovaskulárního onemocnění. Zhodnocení celkového rizika smrtící srdečně-cévní příhody v nejbližších deseti letech provádíme podle tabulek SCORE pro Českou republiku. Za osoby s vysokým kardiovaskulárním rizikem považujeme všechny osoby s kumulací rizikových faktorů, vedoucích k 10letému riziku úmrtí na kardiovaskulární příhodu ve výši ≥ 5 %.
Tento odhad rizika podle tabulek SCORE neprovádíme u některých skupin populace, jejichž riziko je vždy vysoké (≥ 5 %). Jsou to:
Nefarmakologická léčba dyslipidémií
Úprava životních návyků, tj. zanechání kouření, změna diety, zavedení pravidelné pohybové aktivity, snížení nadměrné tělesné hmotnosti, popř. prevence nebo kompenzace stresu, jsou základem léčby dyslipidémií.
Kouření
Kouření zvyšuje riziko aterosklerózy často více než samotná dyslipidémie. Nekouřením může dojít ke snížení rizika KVO < 5 %, aniž by se změnila koncentrace cholesterolu, navíc se většinou zvýší HDL-Ch. Zanechání kouření je nejúčinnější opatření ve změně životního stylu v prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
Dieta
Jedním z faktorů, které ovlivňují léčbu u pacientů s dyslipidémií je dietoterapie s cílem optimalizovat tělesnou hmotnost. Největší důraz je v této souvislosti kladen na kvalitu a množství konzumovaných tuků (zejména je třeba snížit příjem zdrojů živočišných tuků), dále na zajištění dostatečného příjmu vlákniny a regulovaném příjmu cholesterolu.
Cílem je postupně snížit celkový příjem tuků a cholesterolu a současně se soustředit na konzumaci vhodných tuků. Tuky v potravě jsou směsí nasycených a nenasycených tuků. Nasycené tuky se vyskytují ve výrobcích živočišného původu (například mléčné a masné výrobky), tuhých margarínech a ve většině zákusků, sušenek, potravin z „rychlého občerstvení“ a různých pamlsků. Tyto nasycené tuky zvyšují hladinu cholesterolu, zatímco nenasycené tuky z rostlin a ryb hladinu LDL cholesterolu snižují nebo neovlivňují.
Lidem se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi se doporučuje snížený příjem této látky v potravě. Nejdůležitějšími zdroji cholesterolu ve stravě jsou potraviny živočišného původu, například vaječné žloutky, vnitřnosti, maso a tučné mléčné produkty, jako jsou sýry, smetana a máslo.
Pohybová aktivita
Pravidelná fyzická aktivita zvyšuje koncentraci HDL-Cholesterolu („hodného“), současně snižuje koncentraci celkového cholesterolu i triglyceridů. Fyzická aktivita je vhodná ve všech věkových skupinách.
Pravidelný pohyb, definovaný jako aerobní pohybová aktivita prováděná denně (minimálně 5krát týdně) po dobu 30-45 min se doporučuje k prevenci srdečně – cévních onemocnění v dospělém věku.
Farmakologická léčba dyslipidémií
Hlavním cílem léčby dyslipidemií je snížení rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění. U některých pacientů saháme k hypolipidemiku (lék na snížení lipidů) bezprostředně (například po infarktu myokardu či cévní mozkové příhodě). Pacient musí vzít na vědomí, že jde o léčbu doživotní. V ostatních situacích, pokud riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění nedokáží snížit nefarmakologická opatření.
Základní léky pro léčbu dyslipidémií – statiny– bývají velmi dobře tolerovány. Frekvence obávané a závažné rabdomyolýzy (poškození svalů) po statinech se vyskytuje velmi vzácně.